Kinesiotaping je metoda, která vznikla v Japonsku. Jedná se o pomocnou metodu pro léčbu pohybového aparátu. Možnosti kinesiotapu jsou v dnešní době téměř neomezené - lze tejpovat pro zvýšení nebo snížení svalového napětí, proti bolesti svalů či kloubů, proti otoku (tzv. lymfatický tejp), pro korekci držení těla (za pomoci mechanických tahů, které 24 hodin denně korigují vadné držení těla).

Pro tejpování je vhodné používat kvalitní pásky, které jsou vyrobeny 100% z bavlny. V našem centru dodržujeme tuto zásadu a tejpujeme páskami značky Nasara. Nekvalitní pásky mohou způsobit pálení kůže nebo ztrhnutí pigmentace kůže. Alergická reakce je možná i u kvalitní pásky, na postup při jejím výskytu budete upozorněni při aplikaci fyzioterapeutem.

Pro účinnost tejpování je nutné znát fyziologické a patofyziologické pochody v těle, je nutné důkladně ovládat pravidla tejpování. Směr a míra tahu pásky určuje její funkci a účinnost. Nechte se tejpovat vždy u vyškoleného odborníka. V našem centru je možná i instruktáž tejpování.

Kineziotaping by měla být vždy doplňkovou metodou v celkové léčbě. Není vhodné řešit problémy pohybového aparátu pouze kineziotapingem. Tejp dokáže změnit poměry ve tkáních, avšak aby tyto změny byly trvalé, je ideální, aby intervence prošla vědomě i přes centrální nervový systém, což znamená za aktivního přičinění pacienta.
Pokud se kineziotaping aplikuje správně, je vždy účinný i samostatně. Nicméně tento efekt není trvalý. Proto doporučujeme přidávat kineziotaping k terapii jako třešničku, která bude nadále aktivovat 24 hodin denně to, co bylo nastimulováno v terapii.

Provedli jsme studii, ve které jsme zkoumali zapojení svalů pomocí EMG (elektromyografie). Studie se zúčastnila tenistka ve věku 25 let. Její diagnóza byla chronická svalová únava. Udávala časté brnění v pravé horní končetině a v oblasti lopatky. Na rentgenu byly zjištěny snížené meziobratlové prostory v oblasti hrudní páteře. Pacientce jsme aplikovali kineziotape po dobu 4 týdnů. Volili jsme techniku kineziotapingu, která měla zlepšit držení ramen, které byly výrazně předsunuty.
Pacientka po 2 týdnech udávala subjektivní zlepšení. Brnění se zmírňovalo a snáze se jí udržovaly testované pozice (viz obrázky), tělo pracovalo ekonomičtěji, zvýšila se její výkonnost a snížila se subjektivní námaha.
Z vyšetření EMG vyplynulo, že na udržení testovacích pozic se mnohem více začaly podílet trupové svaly, které stabilizují trup. Proto již nebyly tolik zatěžovány svaly, které trpěly chronickou únavou. Pohyb se při korekci držení těla stal více ekonomickým.